06. 02. 2025, 15:17
Lidí s psychickými potížemi stále přibývá. Statistiky jsou nemilosrdné! Ukazují, že počet těch, kdo přiznaně užívá antidepresiva, se v posledních letech skokově navýšil. Zároveň roste i poptávka po bylinách, které naši předci užívali na podporu duševní síly a výdrže. Dnes bychom řekli, že se jednalo o přírodní antidepresiva. Některé z nich fungují tak, že pomáhají navodit pocit relaxace, uvolnit napětí, posílit nervový systém a podpořit dobrý spánek. Patří sem třeba levandule, mučenka, dobromysl, třezalka nebo chmel. Jiné posilují celkovou fyzickou i psychickou kondici a zvyšují naši odolnost vůči stresu. Říká se jim adaptogeny, protože usnadňují adaptaci na náročné životní podmínky. Jedním z nejčastěji užívaných adaptogenů (zejména pokud jde o emoční komfort a psychickou výdrž) je právě rhodiola, celým jménem rhodiola rosea. Říká se jí také arktická růže nebo zlatý kořen.
Česky rozchodnice růžová: bylina s nevšední silou a zajímavým vzhledem
Roste ve vysokohorských podmínkách, většinou ve výšce nad 2000 m n. m. S klidem a silou sobě vlastní zvládá i třeskuté mrazy, prudké deště a sněhové vánice. Patří do čeledi tučnolistých a roste i v arktických oblastech. Umí se přizpůsobit náročným podmínkám - a pomůže s tím i vám! V Evropě ji najdeme hlavně v Alpách, v Pyrenejích, Karpatech, ve Skandinávii a na Britských ostrovech. Roste také na severovýchodě Severní Ameriky a v hornatém regionu střední Asie. U nás je hlášená jen na dvou územích: v ledovcových kotlích v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku. Roste také v Tatrách a Malé Fatře. Je kriticky ohrožená a přísně chráněná. Vždy byla považována za posilující bylinu s všestrannými účinky a zároveň tu byla velmi vzácná, takže ji svým sběrem lidé téměř vyhubili. Dnes ji sbírat nesmíme, ale i tak je krásné ji v přírodě potkat! Pro milovníky přírodního léčitelství je divoce rostoucí rhodiola úžasným zážitkem! Už jen proto, že je jediným volně rostoucím adaptogenem na našem území (alespoň tedy z řad bylin).

Jak ji poznáte?
Z aromatického kořene (o kterém ještě bude řeč...) vyroste na jaře listová růžice, ze které vyrazí několik čerstvě zelených stonků. Bývají 10 - 35 cm vysoké a tvoří husté trsy dále nevětvených, hustě olistěných lodyh. Listy na nich vyrůstají střídavě a jsou dužnaté, spíše světle zelené a lysé. Během léta rostlinka kvete krásnými, sytě žlutými květy. Po odkvětu se objevují načervenalé plody, tzv. měchýřky, které skrývají podlouhlá, hnědá semena. Měchýřky se otvírají jen za deštivého počasí, aby se semena mohla bezpečně odplavit a dostat na místo, kde mají šanci vyklíčit. S příchodem zimy usychají listy i lodyha a zůstávají tzv. obnovovací pupeny. Ty se drží těsně nad zemí, aby rostlina přežila. Rhodiola je vyrtrvalou, úžasně přizpůsobivou rostlinou, jejíž podoba se mění podle prostředí a povětrnostních podmínek. Jednotlivé exempláře se mohou lišit výškou lodyhy, počtem květů, tvarem a velikostí listů. Liší se také velikost oddenku a rozsah kořenového systému. Ten je pro nás nejdůležitější, protože právě kořen (a dužnatý oddenek) se sbírá pro léčivé účely. Před květem sbíráme i nať, která ale neobsahuje tolik účinných látek. Mladé, dužnaté listy se hodí do salátů.
Kořen, který voní po růžích
Bývá několik cm široký, hustě větvený a má našedlou barvu s nádechem do růžova. Když si ze sušeného kořene rhodioly uvaříte čaj, opravdu si na něm pochutnáte. Má narůžovělou barvu, zemitou, dřevito-kořeněnou chuť a zajímavou vůni. Říká se, že voní po růžích, ale přesnější je, že voní po růžovému dřevu. Každopádně i samotná vůně čaje má silně harmonizační účinek.
Co obsahuje?
Hlavními bioaktivními látkami jsou tzv. rosaviny, které zvyšují účinek ostatních složek. V posledních desetiletích bylo zjištěno, že kořen rhodioly obsahuje podobně vysokou koncentraci posilujících látek jako třeba ženšen pravý (panax ginseng). Proto o ni začal být velký zájem, a to nejen ze strany zastánců přírodní medicíny, kteří ji používají už několik tisíc let, ale i ze strany farmakologů a lékařů. Laboratorní rozbory zatím potvrdily 140 chemických sloučenin. Mezi látky působící na naše zdraví patří zejména fenoly, flavonoidy, glykosidy, rutin, minerály, alkaloidy, organické kyseliny, terpenoidy, esenciální oleje a již zmíněné rosaviny. Nejzajímavější látka, rhodiolosid, je pro rostlinku specifická a dala jí své jméno. Je to fenylethanolový derivát studovaný pro své antidepresivní, protizánětlivé a antioxidační účinky. Má také chránit srdce a posilovat oběhový systém. Zvláštní na něm je, že nepůsobí sám o sobě. Když byl izolován a podáván samostatně, výsledek se nedostavil. Působí tedy synergicky s ostatními složkami v bylině a podporuje a umocňuje jejich vlastní účinky. Právě díky němu se zřejmě z rostliny stává tak silný adaptogen.
.png)
Čaj, kapsle nebo tinktura
Tradičně se kořen a oddenek suší a užívá formou nálevu. Bylina se zalije vroucí vodou, nechá vyluhovat v přikryté nádobě, scedí a pije po douškách. Sušený kořen se také může namlít na jemný prášek, který užíváme v kapslích. I samotný prášek lze zalít horkou vodou, rozmíchat a vypít jako teplý nápoj. Čerstvý kořen se pak zpracovává do tinktur, které užíváme po kapkách. V naší přírodní lékárně můžete vybírat z mnoha různých přípravků:
Rhodiola v těchto přípravcích podporuje emoční komfort, duševní výkonnost, schopnost zvládat stres, kognitivní dovednosti, správnou funkci srdce a cévního systému, správné okysličení a funkci krevního oběhu, a dokonce i správné trávení.
Z historie bylinky
Zlatý kořen prý dobře znali Vikingové - vařili z něj čaje na podporu vytrvalosti a síly. V ruském přírodním léčitelství se rhodiola objevuje častěji než jiný světoznámý adaptogen, ženšen sibiřský (eleuterokok). Za zmínku stojí také blízká příbuzná rozchodnice růžové, rhodiola sacra neboli rozchodnice svatá. Právě této byliny se týkají nejstarší zmínky o léčivé schopnosti rostlin z rodu rhodiola. Roste v Tibetu a Nepálu v nadmořské výšce okolo 5000 m n.m. a jak název napovídá, je zde vysoce ceněná. V tibetské medicíně je považována za jednu z nejmocnějších bylin na podporu duševní pohody a psychické výdrže.

Možnosti pěstování
Vzhledem k rostoucí poptávce je rhodiola čím dál častěji pěstována ve velkém. Rozsáhlá pole najdete třeba ve Skandinávii (hlavně ve Finsku a Švédsku), ve vysokohorských polohách na Dálném východě (např. na Kamčatce), v horách na Sibiři (např. v pohoří Altaj) a v Malé Asii. Zkusit to můžete i u nás! Rhodiola potřebuje kamenitou půdu s dostatkem vláhy. Vadí jí těžká a přemokřená zemina. Není náročná na teplo ani na zimu a nemá problém zvládnout celý rok venku. Na našem území kvete nejčastěji od června do první poloviny července, semena mívá v září až v říjnu. Vysejte ji do truhlíků a teprve vyklíčené rostlinky, které dosáhnou výšky cca 3 cm, vysaďte ven na záhon nebo na skalku. Na kořeny si ale několik let počkáte - sbírejte vždy kořeny starších rostlin, minimálně dvou až tříletých. Pokud úspěšně sklidíte čerstvé kořeny rhodioly, máte doma v čerstvém stavu jeden z nejsilnějších adaptogenů světa! Kořeny omyjte, důkladně očistěte a nakrájejte na tenké plátky. Sušte je při vyšší teplotě, ideálně v sušičce nebo v troubě při 50 až 60 °C. Pijte čaje z rhodioly a buďte psychicky odolní a plní optimismu. 
Komentáře1