Vrbovka: bylina pro muže a na přípravu Ivanova čaje

Tato krásná léčivka z našich luk a lesů je mimojiné bylinou pro muže. Pomáhá totiž se zbytnělou prostatou a s chronickým či akutním zánětem prostaty. Při těchto potížích se doporučovalo vypít jeden šálek vrbovkového čaje ráno na lačno a druhý večer před jídlem. Vrbovka ale rozhodně není jen "mužskou" bylinou. Prospívá reprodukčnímu systému jak u mužů, tak u žen, a zároveň čistí a posiluje močové cesty a ledviny. Hezky se nad vrbovkou zamýšlel Dr. Arntzen, praktický lékař z Berlína a antroposof, který napsal: "Vrbovka je jedinečná tím, že to, co člověk považuje za malý květní stvol, je ve skutečnosti spodní semeník, který po odkvětu výrazně zduří, zbarví se a prodlouží. Vrbovka totiž intenzivně kvete a plodí, to znamená, že se velmi intenzivně vyžívá v této oblasti. Listy, lodyha a kořeny ustupují naproti tomu do pozadí jako nezajímavé. To ovšem, přeneseme-li to na člověka, znamená, že hlavní působení této rostliny musíme hledat v dolní části člověka, jejíž podstatnou součástí je močové a rozmnožovací ústrojí." Léčivé druhy vrbovek si můžete sami nasbírat, nasušit a užívat formou nálevu. 

Kde roste a jak vypadá? 

Vrbovek na světě existuje asi 200 různých druhů. Jedná se o samostatný rod vrbovky (někdy překládaný jako "vrbky"), který byl popsán už v roce 1753. V našich končinách se obvykle sbírá vrbovka malokvětá, horská a úzkolistá. (Poslední jmenovaná proslula v minulých dobách jako Ivanův čaj, k němuž se brzy dostaneme.) Vrbovky mají rády vlhčí místa podél řek, potoků, jezer, rybníků a mokřadů. Běžně je najdeme na vlhkých horských loukách a stráních nebo podél lesů poblíž vodních ploch. V čase květu je nemůžete přehlídnout - patří k nejkrásnějším ozdobám naší přírody. Mají drobné, světle až tmavě růžové květy, které jsou umístěny na vrcholu úzkého, podlouhlého semeníku. Plodem je tobolka obsahující velké množství semen, na vrcholu ochmýřených. Po odkvětu jsou proto vrbovky "opředeny" velkým množstvím světlého chmýří - jsou to semena rostliny. V některých oblastech se toto vrbovkové chmýří používalo k předení nebo jako náplň do polštářů. Vrbovka úzkolistá může měřit až 2 m, vrbovka malokvětá a horská jsou o něco nižší - bývají 80 cm až 1 m vysoké. A protože s rozmnožováním nemají vrbovky žádný problém, najdete je vždy v početných skupinách. 

Jaké účinné látky obsahuje a jak působí? 

Vrbovky skrývají vysokou koncentraci biologicky aktivních látek, díky nimž mají protizánětlivé, čistící a regenerační účinky. Jedná se především o hojivé slizy, antioxidanty, flavonoidy (kaempferol, quercetin a myricetin), třísloviny, lektiny, sitosteroly a antokyany. Kromě zdraví prostaty a močových cest podporují také správné trávení, pohyblivost kloubů a celkovou odolnost. 

Přírodní pomoc při zánětu močových cest 

Výše uvedené látky brání množení určitých kmenů bakterií, což vysvětluje, proč se nám většinou rychle uleví, když při prvních příznacích zánětu močových cest nebo močového měchýře nasadíme vrbovkový čaj. Chceme-li však infekci porazit přírodní cestou, musíme jednat rychle a nečekat, až se bakterie namnoží a zánět se rozjede. Základním pravidlem je také zvýšit příjem čisté vody. Pokud můžete, nasaďte čajové směsi a tinktury s obsahem většího množství bylin podporujících normální funkci močového systému (patří sem vrbovka, medvědice lékařská, brusnice brusinka, zlatobýl, vřes, přeslička, bříza, rdesno ptačí, lichořeřišnice, kopřiva a mnoho dalších). 

Vrbovka úzkolistá a známý Ivanův čaj 

Tento druh vrbovky poznáte podle podlouhlých, úzkých listů a výraznější barvy květů uspořádaných do pyramidových hroznů. Stejně jako vrbovka malokvětá a horská patří mezi prostatické byliny a čistí močové cesty. Tradičně se však podává i na zvýšení psychické odolnosti. Osvědčuje se při nervovém vyčerpání a při bolestech hlavy s psychosomatickou příčinou. V 19. století se v Evropě proslavila jako Ivanův čaj, tj. čaj z fermentovaných listů. Vrbovkové listy se navlhčí, ručně se svinou a teprve pak se pozvolna suší. Dochází přitom k fermentaci, během níž obsažené látky nabývají formy snadno vstřebatelné pro náš organismus. Výsledkem je čaj známý v Rusku jako "nápoj bojovníků". Dlouhou dobu patřil mezi nejvíce vyvážené ruské komodity - říkalo se mu Ivanův, sibiřský nebo ruský čaj. Fermentované vrbovkové listy jsou bohaté na vitamín C, kterého mají až 6 x více než citróny. Dále obsahují 16 aminokyselin, enzymy, flavonoidy a minerály. Kdo pije Ivanův čaj každý den, stává se prý duševně vyrovnaným a pociťuje lehkost a klid. Čaj má také silné detoxikační schopnosti - koncentrovaný odvar z fermentovaných listů čistí střeva, žaludek a játra. V Rusku jím proto lidé léčili otravu alkoholem či jídlem. 

Sběr a zpracování vrbovky

A jak si vrbovku můžete nachystat na čaj domácí výroby? U vrbovky malokvěté a horské je doporučeno sbírat celou kvetoucí nať na počátku květu. Může to být kdykoli během léta - většinou kvete od června do srpna, někdy až do září. Nať odřízneme asi 20 cm nad zemí, abychom nesbírali zdřevnatělé části. Sušíme ideálně ve svazečcích zavěšených ve stínu. Užíváme formou nálevu: 1 vrchovatou lžičku (cca 5 g) sušené bylinky zalijeme 250 ml vroucí vody, necháme 10 min vyluhovat v přikryté nádobě, scedíme a pijeme po douškách. U vrbovky úzkolisté zpracováváme také buď celou nať nebo jen listy. Ty je nejlepší sbírat na jaře ještě před rozkvětem, ale i během roku mají vysokou koncentraci zdraví prospěšných látek. Můžete vždy nařezat celou nať, nasušit ji a teprve pak listy sdrhnout. Nálev je zajímavý svou chutí a vůní - připomíná totiž spíše čaj zelený než bylinkový. 

Tweet